Zdanění kryptoměn – jak danit bitcoin a další kryptoměny

Povinnost danit kryptoměny vyplývá z platné české legislativy a týká se každého, kdo s nimi obchoduje, směňuje je nebo za ně nakupuje zboží a služby. Jak se daní kryptoměny, jak správně vypočítat daň z kryptoměn, co je považováno za zdanitelnou transakci a jaké možnosti existují pro legální optimalizaci daňové povinnosti?

Získat kryptoměnu je dnes jednodušší než kdy dřív – stačí pár kliknutí a virtuální mince mění majitele. Jenže co nastane ve chvíli, kdy se digitální peněženka promění ve skutečný zisk? Přichází okamžik, kdy je třeba řešit zásadní otázku: jak danit bitcoin a další kryptoměny tak, aby vše bylo v souladu se zákonem?

Zatímco kryptoměny působí jako nový fenomén, jejich zdanění se už řídí poměrně jasnými pravidly. Ačkoliv právní úprava není speciálně uzpůsobena digitálním měnám, Finanční správa má jasno – každá směna, prodej i nákup za kryptoměnu se bere jako zdanitelný příjem.

Jak se daní kryptoměny, jak je správně zaúčtovat, kdy je možné uplatnit osvobození a co dělat, aby se člověk vyhnul problémům? Tato témata se dotýkají všech, kteří s kryptoměnami nakládají – ať už jednorázově, nebo aktivně. Zdanění kryptoměn přitom nemusí být strašákem.

Základní princip zdanění kryptoměn

Na úvod je třeba si vyjasnit, že z pohledu českého práva kryptoměny nejsou měnou. Nejsou dokonce ani cenným papírem v pravém slova smyslu. Z právního hlediska se jedná o nehmotnou movitou věc, podobně jako například software nebo doménové jméno.

Tato klasifikace má přímý dopad na zdanění kryptoměn, neboť se zisky z jejich prodeje nebo směny daní podle pravidel pro ostatní příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů. Jiná situace nastává, pokud je někdo podnikatel a kryptoměny má přímo v rámci svého podnikání (např. je těží nebo s nimi systematicky obchoduje jako součást podnikatelské činnosti). V takovém případě se příjem zdaňuje jako příjem z podnikání dle § 7 zákona o daních z příjmů.

Zjednodušeně řečeno, pokud někdo prodá nebo směnou zpeněží kryptoměnu, musí výnos z této transakce zdanit. Platí to i tehdy, pokud byla kryptoměna použita k nákupu zboží nebo služeb. V obou případech totiž došlo k převedení její hodnoty na jiný majetek, což se považuje za zdanitelnou transakci.

Rychlý přehled toho nejdůležitějšího

Kryptoměny nejsou měna – jde o věc, která se daní jako ostatní příjmy dle § 10 zákona o daních z příjmů. Zdanění kryptoměn se týká každého, kdo s nimi obchoduje, směňuje je nebo je používá k platbě. Směna, prodej i platba kryptoměnou je zdanitelná událost.

Existují legální způsoby jak neplatit daně z kryptoměn, např. držením po dobu 3 a více let. Při složitějších operacích se vyplatí obrátit se na daňového poradce pro kryptoměny.

Každý investor by si měl také pečlivě vést evidenci všech transakcí včetně dat, částek, kurzů a nákupních cen, používat kurz pro přepočet do CZK a nepodcenit směny mezi kryptoměnami – jen takto lze předejít případným problémům v případě kontroly.

ČNB ovšem nevydává oficiální kurz pro každou kryptoměnu. Pokud tedy člověk potřebuje zjistit, kolik stojí třeba bitcoin v korunách, vyplatí se použít kurz dolaru vůči koruně (USD/CZK), který zveřejňuje ČNB, a k tomu kurz bitcoinu vůči dolaru (BTC/USD), který lze najít na spolehlivých kryptoměnových burzách.

Jak danit bitcoin a další kryptoměny?

Ve většině případů spadá zisk z kryptoměn do tzv. ostatních příjmů, které se uvádějí v daňovém přiznání. Základem daně je rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou. Daň z kryptoměn se pak počítá podle běžné sazby – u fyzických osob je to 15 % do určitého limitu (36násobek průměrné mzdy) a 23 % nad tuto hranici.

Ještě před samotným zdaněním je však zásadní rozlišit, zda se jedná o:

• jednorázový prodej
• směnu kryptoměny za jinou kryptoměnu
• nákup zboží či služeb za kryptoměny
• těžbu kryptoměn
• staking, lending, airdropy apod.

Jak danit bitcoin a další kryptoměny si lze jednoduše vysvětlit na příkladu z praxe:

Petr si v lednu koupil 0,5 bitcoinu za 300 000 Kč (tj. 1 BTC = 600 000 Kč). V červnu 2024 ten samý půlbitcoin prodal za 400 000 Kč (tj. 1 BTC = 800 000 Kč). Otázka tedy zní: Musí Petr danit tento zisk? A pokud ano, jakým způsobem?

Ano. Petr prodal kryptoměnu a získal za ni koruny. To je z pohledu zákona převod majetku, který se považuje za zdanitelný příjem podle zákona o daních z příjmů. Nejprve si musí spočítat základ daně, se kterým následně bude pracovat při výpočtu daně z kryptoměn.

Jak na výpočet základu daně?

pořizovací cena = 300 000 Kč
prodejní cena = 400 000 Kč
základ daně = 400 000 Kč − 300 000 Kč = 100 000 Kč

Základ daně je tedy 100 000 Kč. Pokud se Petr vejde do základní sazby, použije se sazba 15 %.

daň z kryptoměn = 100 000 × 0,15 = 15 000 Kč

Tuto částku uvede v daňovém přiznání v sekci „ostatní příjmy“. Pokud měl kromě tohoto obchodu ještě jiné příjmy (např. ze zaměstnání), přizná je odděleně.

V daňovém přiznání Petr uvede příjem, výdaj, základ daně a výslednou daň. Zároveň by měl Petr být schopen doložit:

• kdy kryptoměnu koupil
• za jakou cenu ji koupil
• kdy ji prodal a za kolik

Pokud by Petr bitcoin koupil v lednu 2020 a prodal ho v červnu 2024, platil by tzv. časový test, jelikož doba mezi nabytím a prodejem přesáhla 3 roky. Časový test znamená, že příjem by byl od daně osvobozen a Petr by tak nemusel danit vůbec nic.

Vedle známého časového testu (držení majetku po určitou dobu) se v českém daňovém systému využívá také hodnotový test. Ten říká, že pokud souhrn všech příležitostných příjmů za rok nepřesáhne zákonem stanovený limit 50 000 Kč, nevzniká povinnost platit daň z příjmu. Do tohoto limitu se započítávají všechny příležitostné příjmy, tedy nejen z kryptoměn, nýbrž i z prodeje věcí či náhodných výdělků.

Bohužel, z pohledu české legislativy jsou kryptoměny považovány za nehmotnou movitou věc, nikoli za peněžní prostředky. Nákup a prodej kryptoměn tedy není platební službou a nelze na ně uplatnit osvobození pro příležitostné příjmy do 50 000 Kč.

Zdanění bitcoinu v praxi

V praxi bývá situace často komplikovanější než prostý nákup a prodej. Pokud někdo například smění bitcoin za ethereum a později ethereum za české koruny, musí každou směnu evidovat samostatně a spočítat její dopad na základ daně. Směna kryptoměny za jinou se totiž považuje za převod hodnoty, a je tedy rovněž zdanitelná.

Podobně je nutné danit i nákup hmotného zboží, např. když si někdo koupí notebook za bitcoin. V tomto případě se počítá zdanitelný příjem jako rozdíl mezi pořizovací cenou bitcoinu a jeho hodnotou v momentě nákupu notebooku.

Správu daní výrazně usnadňuje online portál MOJE daně.

Daňový poradce kryptoměny – kdy se vyplatí využít pomoc odborníka?

Zdanění kryptoměn může být v jednoduchých případech poměrně přímočaré, typicky při jednorázovém nákupu a následném prodeji. Jakmile se však situace začne komplikovat (častější obchodování, různé typy transakcí, více platforem, staking, zahraniční burzy apod.), vyplatí se obrátit na daňového poradce se zkušeností v oblasti kryptoměn.

Co všechno může poradce konkrétně zajistit?

• kompletní výpočet daně z kryptoměn
• vyplnění daňového přiznání
• vyhodnocení daňových dopadů jednotlivých transakcí
• zastupování před finančním úřadem
• nastavení dlouhodobé daňové strategie

Pomoc odborníka může ušetřit čas i peníze – a především předejít chybám, které by jinak vedly k dodatečnému doměření daně, pokutám nebo dokonce trestní odpovědnosti.

Kdy je vhodné využít služeb daňového poradce pro kryptoměny?

• v případě obchodování ve větším rozsahu
• v případě směn mezi kryptoměnami
• v případě příjmů z těžby, stakingu nebo lendingu
• v případě držení kryptoměn prostřednictvím firemní struktury
• v případě převodu kryptoměn mezi burzami, účty nebo peněženkami v zahraničí
• pokud přijde výzva k doložení příjmů z kryptoměn nebo daňová kontrola

Daňový poradce může pomoci s evidencí, správným výpočtem základu daně i daňovou optimalizací. Využít jeho služeb se vyplatí především při větším množství operací, kdy už může být velmi obtížné spočítat si vše svépomocí.

Zkušený poradce může pomoci navrhnout i strategii, jak neplatit daně z kryptoměn v rámci zákonných možností. Krom toho může investora zastoupit v případě výzvy či daňové kontroly – v mnoha případech toto zastoupení vede ke klidnějšímu a výrazně rychlejšímu průběhu celého procesu.

Pomoc daňového poradce se specializací na kryptoměny se nejvíce vyplatí při složitějších případech, větším objemu obchodů nebo pasivních příjmech. Nejde jen o technickou výpomoc s čísly, ba často i o ochranu před možnými sankcemi a hledání úspornějších variant, jak legálně snížit daň z kryptoměn.

Jak neplatit daně z kryptoměn?

Existují legální způsoby, jak daň minimalizovat nebo se jí úplně vyhnout. Nejčastěji se jedná o osvobození od daně na základě časového testu, hodnotového testu, nebo správné struktury držby kryptoměn.

Jak neplatit daně z kryptoměn?

• časový test (déle než 3 roky)
• hodnotový test (do 50 000 Kč ročně)
• investice přes právnickou osobu

Podle zákona o daních z příjmů je možné osvobodit příjem z prodeje movité věci, pokud mezi jejím nabytím a prodejem uplynuly alespoň 3 roky. Pokud tedy někdo koupí Bitcoin a drží ho bez přerušení po tuto dobu, následný prodej je od daně osvobozen.

Pokud celkový příjem z ostatních činností, tedy mimo zaměstnání či podnikání, nepřesáhne 50 000 Kč za rok, není nutné daň přiznávat vůbec. Je však třeba dát si pozor a nezaměnit dva odlišné pojmy – jedná se totiž o příjem, nikoli o zisk.

V některých případech se vyplatí založit firmu a obchodovat kryptoměny jako podnikající subjekt. V takovém případě totiž platí jiné daňové režimy, včetně možnosti odpočtu nákladů. Nejde však o řešení vhodné pro každého a rozhodně by se mělo konzultovat s daňovým poradcem pro kryptoměny. Právnické osoby navíc nemohou uplatnit časový test.

Časté chyby a mýty – na co si dát pozor při danění kryptoměn

Zdanění kryptoměn je oblast, kde se často mísí nejasné informace, polopravdy a staré mýty. I ti, kdo mají dobrý úmysl dodržet zákon, se mohou dopustit chyb, které vedou k dodatečným platbám, pokutám nebo dokonce trestnímu stíhání.

Jedním z nejčastějších mýtů je například představa, že kryptoměny jsou anonymní a stát k nim nemá přístup. To ovšem není pravda – výměny mezi kryptoměnami a fiat měnami (např. CZK) probíhají přes burzy, které podléhají pravidlům AML (boji proti praní špinavých peněz), a české banky běžně monitorují podezřelé transakce. Zatajování příjmů z kryptoměn tak může vést k pokutám nebo i trestnímu postihu.

Skryté nezůstávají ani kryptoměny ležící na zahraniční burze. Česká republika je zapojená do mezinárodní výměny daňových informací, díky čemuž si úřady mezi sebou předávají údaje o účtech, transakcích i podezřelých pohybech. Velké burzy navíc podléhají přísným pravidlům a spolupracují s úřady.

Stručně řečeno, daňová povinnost nevzniká podle toho, kde jsou peníze uložené, nýbrž podle toho, kde má člověk daňové rezidenství – český daňový rezident daní příjmy celosvětově, a to bez ohledu na to, kde je získal nebo vybral.

Kryptoměny jsou anonymní	Nejsou – transakce jsou dohledatelné
Směna krypto za krypto se nedaní	Jde o zdanitelnou transakci
Daní se jen převod na účet	Daní se každé převedení hodnoty
Není třeba přepočet na CZK	Musí být přepočet dle aktuálního kurzu
Záměna zisku a příjmu do 50 tisíc	Osvobozen je příjem, ne zisk
Není nutné vést evidenci	Doklady o nákupu a prodeji jsou povinné
Ztráta z krypta se odečítá ze všeho	Nelze odečíst mimo § 10
Zahraniční účet = žádná daň	Český rezident daní globálně

Směna kryptoměn mezi sebou se nedaní, daní se pouze převod na bankovní účet. I tato tvrzení jsou lživá – směna kryptoměny za jinou kryptoměnu je zdanitelnou transakcí, a přestože nedojde k převodu na fiat měnu, mění se majetková hodnota. Každá taková směna musí být přepočtena do CZK dle aktuálního kurzu (nejčastěji podle ČNB) a případný zisk se daní.

Daň z kryptoměn nevzniká jen při převodu na účet. Zdanitelnou událostí je i nákup zboží nebo služeb za kryptoměnu, směna za jinou kryptoměnu, nebo i převedení krypta na jinou osobu. Všude tam, kde dojde k převodu hodnoty, je třeba počítat se zdaněním.

Všechny kryptoměnové transakce se pro daňové účely musí přepočítat do české měny (CZK), a to dle kurzu platného v den uskutečnění transakce. Mnoho lidí používá kurz z burzy nebo průměrný měsíční kurz, což je z hlediska zákona nesprávné a může vést ke špatnému výpočtu daně.

Nezáleží na tom, zda peníze skončí na účtu nebo zůstanou v kryptoměnové peněžence. Důležité je, zda došlo ke zdanitelné transakci, tedy např. směně, prodeji nebo nákupu za kryptoměnu. Pokud ano, daňová povinnost vzniká, i když fyzické peníze nikam neodešly.

Pokud někdo přišel na kryptoměnách o peníze (např. prodal za nižší cenu než nakoupil), nemůže tuto ztrátu odečíst od jiných příjmů. U ostatních příjmů lze odečítat pouze výdaje vůči konkrétním příjmům a nelze je převádět nebo snižovat jimi daňovou povinnost v jiných oblastech.

Pokud dojde ke kontrole, je nutné doložit data o pořízení kryptoměny, její množství, cenu, burzu, datum transakce i kurz. Mnozí uživatelé spoléhají na paměť nebo neuchovávají historii z burz, což jim znemožní správně doložit zdanění. Bez těchto údajů nelze uplatnit nákupní cenu a hrozí zdanění celé prodejní částky.