Insolvence – rejstřík, registr dlužníků, jak hledat a najít 

Insolvenční rejstřík každým dnem eviduje nové dlužníky a odhaluje víc, než si mnozí připouštějí – mnohdy tam člověk může narazit na jména svých blízkých či dokonce své vlastní jméno. Jak přesně funguje insolvenční registr, jak zjistit stav insolvence a jak se případného záznamu zbavit?

Náhlý pokles příjmů, nečekané výdaje nebo dlouhodobé splácení nevýhodných půjček – právě takové situace často stojí za tím, že se člověk ocitne v insolvenci. A přestože si to málokdo uvědomuje, záznam v insolvenčním rejstříku zásadně ovlivňuje osobní život, pracovní možnosti i finanční budoucnost dlužníka.

Jelikož je insolvenční rejstřík veřejně dostupný, může prakticky kdokoliv zjistit, zda se konkrétní osoba dostala do úpadku, jak řízení probíhá a zda existuje šance na oddlužení. Přestože je insolvenční rejstřík zdarma, jeho pochopení vyžaduje znalost alespoň základních principů.

Co je to ISIR a jak funguje

ISIR (Insolvenční rejstřík) je veřejný elektronický informační systém, který v České republice spravuje Ministerstvo spravedlnosti. Jeho hlavní funkcí je zajistit maximální míru publicity a transparentnosti insolvenčních řízení a umožnit sledování jejich průběhu.

ISIR je klíčovou součástí toho, čemu se běžně říká rejstřík insolvence, a umožňuje veřejnosti zjistit:

• zda je konkrétní osoba nebo firma v insolvenci
• v jaké fázi se řízení nachází
• jaké jsou rozhodnutí soudů
• kdo je insolvenční správce
• výši dluhů a navržený způsob oddlužení

Jak ISIR funguje? ISIR je volně a bezplatně přístupný online na webových stránkách isir.justice.cz. Kdokoli si v něm může vyhledat informace o dlužnících, proti kterým bylo zahájeno insolvenční řízení.

Jakmile je podán insolvenční návrh (dlužníkem nebo věřitelem), soud ho obvykle do dvou hodin (v pracovní době) zveřejní v ISIR formou vyhlášky. V případě návrhu na povolení oddlužení spojeného s insolvenčním návrhem je lhůta pro zveřejnění 3 pracovní dny.

Dokumenty z insolvenčních spisů jsou k dispozici ke stažení v elektronické podobě. Osobní údaje třetích osob a citlivé informace (např. lékařské zprávy) jsou buďto anonymní, nebo nepřístupné.

Insolvenční rejstřík podle jména – jak najít osobu v insolvenci

V insolvenčním rejstříku lze vyhledávat podle různých kritérií, nejčastěji podle jména/názvu dlužníka, IČO nebo rodného čísla. Vyhledávání je poměrně jednoduché a umožňuje získat detailní informace o konkrétním insolvenčním řízení během pár vteřin.

Jak najít osobu v insolvenci a jak zjistit stav insolvence? Stačí navštívit oficiální stránky Insolvenčního rejstříku a vyplnit formulář pro vyhledávání. Aby vyhledávání osoby bylo úspěšné, je potřeba mít k dispozici alespoň jeden z následujících údajů:

• jméno a příjmení dlužníka
• rodné číslo dlužníka
• název právnické osoby
• IČO
• spisová značka insolvenčního řízení

Není nutné vyplnit všechny kolonky – nejčastěji se vyhledává podle jména. Po zadání požadovaných informací a kliknutí na „Hledat“ systém zobrazí všechny záznamy odpovídající zadaným kritériím. U každého záznamu se zobrazí základní informace o dlužníkovi a datum zahájení řízení.

U každé osoby si lze rozkliknout detailní záznam řízení – v něm lze najít veškeré důležité informace a písemnosti týkající se insolvenčního řízení, jako jsou rozhodnutí soudu, zprávy o průběhu oddlužení a další. Všechny dokumenty jsou k dispozici v elektronické podobě.

Je třeba dbát na přesné zadání údajů, aby nedošlo k záměně osob se shodným jménem. Ideálně se tedy doporučuje přidat i datum narození nebo bydliště.

Insolvenční rejstřík fyzických osob a registr dlužníků

Zvláštní pozornost si zaslouží insolvenční rejstřík fyzických osob, který poskytuje přehled o jednotlivcích, jejichž případy jsou vedeny podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení. Nejde však o klasický registr dlužníků, jak ho zná většina lidí v podobě databází jako je SOLUS, BRKI nebo NRKI.

Registr dlužníků insolvence je úzce specializovaný a zaměřuje se výhradně na případy, které byly soudem oficiálně označeny jako insolvenční. Záznamy v tomto registru mají právní význam a jsou podloženy soudním rozhodnutím.

Na rozdíl od komerčních registrů, které zaznamenávají např. opožděné platby mobilních operátorů nebo úvěrové delikvence, registr insolvence obsahuje pouze právně uznané případy úpadku.

Kdo může využívat rejstřík insolvence

Insolvenční rejstřík je veřejný a využívat jej tak může prakticky kdokoli – od běžných občanů až po právnické osoby. Kdo rejstřík insolvence využívá nejčastěji?

• banky (při posuzování bonity klienta)
• exekutoři
• obchodní partneři
• právníci a poradci
• novináři
• osoby hledající majetkové informace

I osoby v insolvenci však mají svá práva, a to včetně práva na ochranu osobních údajů. Veškeré nakládání s těmito daty by proto mělo být v souladu s GDPR a zákonem o ochraně osobních údajů.

Na rozdíl od některých komerčních registrů, které vyžadují registraci nebo poplatek, je insolvenční rejstřík zdarma a všechny aktuální informace o insolvencích poskytuje veřejně. Bezplatný přístup ocení např. zaměstnavatelé při náboru zaměstnanců nebo obchodní partneři při uzavírání smluv.

Jak podat návrh na insolvenci a kdo jej může podat

Insolvenční návrh mohou podat dvě strany: dlužník nebo věřitel.

Nejčastěji návrh na insolvenci podává dlužník, který se ocitl v platební neschopnosti (není schopen splácet své závazky). Dlužník by měl podat návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dostal do úpadku.

Insolvenční návrh může podat i věřitel, který má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, kterou dlužník řádně nehradí. Věřitel musí v návrhu prokázat existenci pohledávky a dlužníkův úpadek (např. že dlužník má více věřitelů a není schopen plnit své závazky po delší dobu).

Návrh musí obsahovat:

• identifikaci dlužníka a navrhovatele (věřitele)
• popis okolností, které vedly k úpadku
• seznam dlužníkových závazků a věřitelů
• přehled dlužníkova majetku
• důkazy prokazující tvrzené skutečnosti

Insolvenční návrh se podává k příslušnému krajskému soudu dle trvalého bydliště/sídla dlužníka. Musí být podán elektronicky prostřednictvím formuláře, který je dostupný na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti v sekci Insolvenčního rejstříku (ISIR).

Kdy se člověk dostane do insolvenčního rejstříku

Do Insolvenčního rejstříku se fyzická osoba (nebo firma) dostane prakticky okamžitě po podání insolvenčního návrhu. Jakmile soud obdrží insolvenční návrh, má zákonnou povinnost jej bez zbytečného odkladu zveřejnit v ISIR, a to do dvou hodin od podání v pracovní dobu soudu, případně tři pracovní dny od podání v případě, že dlužník podává návrh zároveň s návrhem na povolení oddlužení.

Zveřejnění v Insolvenčním rejstříku nelze zabránit. Jakmile je insolvenční návrh podán k soudu, soud má zákonnou povinnost jej zveřejnit.

Oddlužení – co to je a jak na něj

Oddlužení je jedním ze způsobů řešení úpadku dlužníka, který je fyzickou osobou (nebo právnickou osobou, která není podnikatelem). Cílem oddlužení je postupné splacení co největší části dluhů a následné osvobození od placení zbytku dluhů.

Dlužník podá k soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Samozřejmě musí doložit seznam svých dluhů, majetku a věřitelů. Soud návrh následně posoudí a pokud jsou splněny zákonné podmínky, vydá usnesení o povolení oddlužení.

Oddlužení může probíhat dvěma hlavními způsoby:

• prodejem majetku – všechny zpeněžitelné majetky dlužníka jsou prodány a výtěžek je rozdělen mezi věřitele (mimo nezabavitelný majetek potřebný k životu)

• plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty – dlužník splácí věřitelům po určitou dobu své dluhy prostřednictvím měsíčních splátek ze svých příjmů, současně se zpeněží majetek, který není vyňat z oddlužení

Soud následně stanoví insolvenčního správce, který dohlíží na celý průběh oddlužení. Spravuje majetek dlužníka, přezkoumává pohledávky věřitelů a rozděluje výtěžek z prodeje majetku nebo splátek.

Po uplynutí zákonem stanovené doby a splnění všech podmínek soud rozhodne o splnění oddlužení. Po splnění oddlužení je dlužník osvobozen od placení zbytku dluhů, které nebyly v průběhu oddlužení uspokojeny. To ovšem neplatí pro pokuty za úmyslné trestné činy nebo výživné na dítě.

Výmaz z registru dlužníků po insolvenci

Jak funguje výmaz z registru dlužníků po insolvenci? Po skončení insolvence, obvykle po úspěšném oddlužení, dochází ke zrušení insolvenčního řízení. Z ISIR není možné požádat o manuální výmaz informací. Tyto údaje jsou chráněny zákonem a zůstávají veřejně dostupné po přesně stanovenou dobu.

Dle platné legislativy zůstávají informace o insolvenčním řízení v ISIR dostupné po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí, kterým je insolvenční řízení skončeno. Tato lhůta se týká insolvencí zahájených do 30. září 2024. Po uplynutí zákonné lhůty dojde k automatickému odstranění záznamu z ISIR.

Proč je ISIR důležitý

ISIR umožňuje komukoli zjistit aktuální stav insolvence fyzických i právnických osob, což je užitečné například před navázáním obchodních vztahů nebo poskytnutím úvěru.

Účastníci insolvenčního řízení, zejména věřitelé, by měli pravidelně sledovat průběh řízení v ISIR, jelikož soud vychází ze skutečnosti, že rejstřík je veřejně přístupný, a na pozdní přihlášení věřitelů nebere zřetel.

Záznam v rejstříku je pro dlužníka důležitým údajem, který ho může limitovat v pracovním i soukromém životě. Subjekt se zápisem v insolvenčním registru totiž obvykle není považován za úvěruschopného nebo dostatečně bonitního. Záznam je veden ještě pět let po ukončení insolvenčního řízení.

Rozdíl mezi ISIR a dalšími registry

Přestože je ISIR často považován za synonymum pro insolvenční rejstřík, není jediným existujícím registrem. Existují i jiné systémy:

• BRKI a NRKI – bankovní a nebankovní registry klientských informací
• SOLUS – sdružení firem evidující spotřebitelské delikvence
• Centrální registr exekucí – spravovaný Exekutorskou komorou ČR

Každý z těchto registrů má jinou funkci, legislativní rámec a způsob přístupu. Pro zjištění insolvence je však vždy nejrelevantnější právě insolvenční rejstřík justice.

Insolvenční rejstřík (ISIR) je státní a plně veřejná databáze pro evidenci insolvenčních řízení. Je zdarma a po uplynutí zákonné lhůty záznamy automaticky maže.

Oproti tomu komerční registry jako BRKI, NRKI či SOLUS jsou soukromé databáze, evidující úvěrovou historii a platební morálku klientů pro banky a další firmy. Nejsou veřejné, přístup je omezený a data se automaticky mažou po uplynutí jejich vlastních pravidel (obvykle 1-4 roky po splacení).

Pak je tady Centrální evidence exekucí (CEE) – státní (ovšem zpoplatněný) veřejný registr, který obsahuje pouze informace o probíhajících exekučních řízeních vedených soudními exekutory. Záznamy jsou automaticky vymazány krátce po ukončení exekuce.