Zálohy na pojištění pro OSVČ – výpočet odvodů, platby a povinnosti

Zálohy na sociální a zdravotní pojištění patří k základním povinnostem každé osoby samostatně výdělečně činné. Jak se vypočítávají, kdo je musí platit a jaké existují výjimky? A jaký je rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností?

Podnikání na vlastní pěst přináší větší míru svobody. Stejně tak však s sebou nese i jistou míru zodpovědnosti. Kromě vydělávání peněz je totiž třeba postarat se o povinnosti vůči státu.

Povinnosti osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se zdaleka netýkají jen daní – potřeba je vyznat se také v zálohách a odvodech. Výpočet odvodů OSVČ naštěstí není tak složitý, jak se na první pohled může zdát. Stačí se vyznat v několika základních pojmech, termínech a pravidlech.

Přestože odvody nepatří mezi nejoblíbenější termín podnikatelů, jejich správné nastavení a včasné platby mají zásadní vliv na aktuální chod živnosti i na budoucí nároky v důchodu nebo při nemoci.

Rychlý přehled pro OSVČ – co, kdy a v jaké výši se platí

Každá osoba samostatně výdělečně činná je ze zákona povinna hradit odvody na zdravotní a sociální pojištění. Výše těchto záloh se odvíjí od daňového základu – tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji.

V roce 2025 jsou stanoveny minimální částky, které musí být placeny bez ohledu na výdělek:

• zdravotní pojištění – 3 386 Kč / měsíc
• sociální pojištění – 3 852 Kč / měsíc

Jiná pravidla platí pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost. Tyto osoby totiž od 1.1.2025 nejsou povinny platit zálohy na pojistné. V případě překročení určité hranice se však i na tyto osoby vztahuje povinnost platit zálohy na sociální pojištění, a to ve výši 1 496 Kč měsíčně. Zálohy na zdravotní pojištění se platí až dle ročního přehledu o příjmech a výdajích.

Měsíční zálohy na zdravotní pojištění je potřeba zaplatit vždy do 8. dne následujícího měsíce, zálohy na sociální pojištění pak do 20. dne následujícího měsíce. Povinné odvody jsou základní podmínkou pro získání nároku na státní důchod a hrazení zdravotní péče.

OSVČ mají mimo jiné povinnost:

• evidovat příjmy a výdaje
• podávat daňové přiznání
• platit měsíční zálohy

Každý živnostník si pak může připlácet za nemocenské či důchodové pojištění – toto pojištění je zcela dobrovolné a závisí zcela na konkrétní živnosti. Zvážit se vyplatí také pojištění odpovědnosti podnikatele, zejména v oborech se zvýšeným rizikem vzniku škody či úrazu.

Rozdíl mezi hlavní a vedlejší činností

Výpočet odvodů OSVČ se liší na základě toho, zda živnostník vykonává hlavní nebo vedlejší činnost. Nejprve je tedy potřeba si říct, jaký je vlastně mezi těmito činnostmi rozdíl a jak je od sebe rozeznat.

Pokud živnostník podniká na hlavní činnost, je pro něj podnikání hlavním zdrojem příjmů. Jinými slovy není současně zaměstnán u jiného zaměstnavatele a podnikání je jeho primární pracovní činnost.

Čím je hlavní činnost charakteristická?

• podnikání je hlavním výdělečným zdrojem
• OSVČ musí platit minimální zálohy na zdravotní i sociální pojištění
• zálohy se hradí po celý rok, bez ohledu na skutečný výdělek
• po skončení roku živnostník podává přehled o příjmech a výdajích

Naopak vedlejší činnost znamená, že OSVČ podniká při jiné hlavní činnosti – tedy pro něj podnikání není hlavním zdrojem obživy. Nejčastěji jde o lidi podnikající při zaměstnání, studiu, důchodu nebo rodičovské dovolené.

Podnikání se považuje za vedlejší činnost, pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

• OSVČ je zároveň zaměstnaná a zaměstnání je hlavním příjmem
• OSVČ pobírá starobní nebo invalidní důchod
• OSVČ studuje (do 26 let – nebo 28 let v případě doktorského studia)
• OSVČ pobírá rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství nebo pečuje o dítě mladší 10 let
• OSVČ je evidovaná na úřadu práce

Výhodou vedlejší činnosti je fakt, že se podnikatel nemusí platit minimální zálohy na sociální pojištění, pokud jeho daňový základ nepřekročí zákonem stanovený limit. Zdravotní pojištění se většinou neplatí, jelikož bývá hrazeno z hlavní činnosti, většinou zaměstnavatelem.

Co jsou zálohy na pojištění a proč se platí?

Každá OSVČ má vůči státu povinnost hradit určité povinné odvody, které slouží k pokrytí veřejných systémů – tedy zdravotnictví, důchodového zabezpečení a případně i nemocenské podpory.

Těmto pravidelným platbám se říká zálohy na pojištění. Jejich výše se odvíjí především od dosažených příjmů, resp. daňového základu OSVČ. A jak již bylo řečeno výše, jejich výše se liší i na základě toho, zda se jedná o hlavní nebo vedlejší činnost.

Sociální pojištění

Sociální pojištění spravuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). OSVČ jej odvádí za účelem zabezpečení důchodu, nemocenské nebo podpory v mateřství. Pojištění se dělí na důchodové pojištění (povinné) a nemocenské pojištění (dobrovolné).

Vyměřovacím základem pro určení výše minimální zálohy je zpravidla 50 % daňového základu OSVČ, přičemž zákon stanovuje minimální základ, který se každoročně upravuje. Z něj se pak vypočte výše záloh.

V roce 2025 činí minimální měsíční záloha na sociální pojištění pro hlavní činnost 3 852 Kč. Tuto částku je potřeba zaplatit vždy do 20. dne následujícího měsíce.

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění se odvádí příslušné zdravotní pojišťovně. I zde platí minimální vyměřovací základ. Základem je opět 50 % daňového základu OSVČ, a pokud je nižší než zákonné minimum, používá se právě to.

V roce 2025 činí minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění 3 386 Kč. Tuto částku je potřeba zaplatit vždy do 8. dne následujícího měsíce.

Na rozdíl od sociálního pojištění se u zdravotního pojištění neřeší otázka vedlejší činnosti. Každá OSVČ je totiž povinna zálohy platit, pokud není současně zaměstnaná (zálohy odvádí zaměstnavatel) nebo v evidenci úřadu práce.

Jak na výpočet odvodů OSVČ

Výpočet odvodů OSVČ probíhá na základě údajů z daňového přiznání a přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. Zásadní je daňový základ OSVČ, který tvoří rozdíl mezi příjmy a výdaji (buď skutečnými, nebo paušálními).

Od daňového základu se určí vyměřovací základ, většinou 50 % daňového základu. Z tohoto základu se následně vypočítá:

• sociální pojištění (29,2 % z vyměřovacího základu)
• zdravotní pojištění (13,5 % z vyměřovacího základu)

Například při daňovém základu 400 000 Kč je vyměřovací základ 200 000 Kč. Sociální pojištění vyjde na 58 400 Kč ročně (4 867 Kč měsíčně), zdravotní pojištění na 27 000 Kč ročně (2 250 Kč měsíčně).

Jak k tomuto výsledku rychle a jednoduše dojít? Stačí využít online OSVČ kalkulačku – ta na základě vložených údajů spočítá výši měsíčních záloh i ročního doplatku. Kalkulačky navíc mnohdy nabízí i srovnání s předchozím rokem a umožňují zohlednit faktory jako je vedlejší činnost, uplatnění paušálních výdajů či připojištění. OSVČ kalkulačka je veřejně dostupná a lze ji kdykoliv bezplatně využít.

Odvody zaměstnavatele vs. OSVČ

Na první pohled se může zdát, že OSVČ platí méně než zaměstnanci. Jenže zatímco zaměstnanci mají odvody částečně kryté zaměstnavatelem, u OSVČ je celý náklad plně v jejich režii. Odvody zaměstnavatele zahrnují např. příspěvek na zdravotní pojištění a sociální pojištění.

OSVČ sice platí nižší procenta, na druhou stranu však nemají nárok na některé zaměstnanecké benefity – nemocenskou v prvních 14 dnech, placenou dovolenou apod. Právě z tohoto důvodu se mnoha živnostníkům vyplatí připlatit si za dobrovolné nemocenské pojištění.

Kdy se podává daňové přiznání a jak se počítají daně?

Každá osoba podnikající na živnost má povinnost odvádět daň z příjmů fyzických osob, a to bez ohledu na to, zda podniká na hlavní nebo vedlejší činnost. Zároveň se musí postarat i o přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Povinnost podat daňové přiznání vzniká každému, kdo v daném roce:

• měl příjmy z podnikání (živnosti)
• měl více než jednoho zaměstnavatele zároveň
• měl jiné zdanitelné příjmy nad určitou hranici

Jak se počítá daň z příjmů OSVČ? Základní sazba daně z příjmů fyzických osob je vypočtena na 15 % z daňového základu OSVČ, v případě příjmů přesahující 48násobek průměrné mzdy je pak zvýšena na 23 %.

Podání papírového daňového přiznání	do 31. března
Podání elektronického přiznání	do 2. května
Přiznání s daňovým poradcem	do 1. července
Podání přehledu na zdravotní pojišťovnu	do 2. května nebo 1. srpna
Přehled na ČSSZ (sociální pojištění)	do 2. května nebo 1. srpna

Co je daňový základ OSVČ a jak se počítá? Zjednodušeně řečeno jde o částku, ze které se následně počítá daň z příjmů. Rovnice pro tento výpočet vypadá následovně: Příjmy – výdaje = základ daně. Příjmy jsou veškeré peníze, které OSVČ získala z podnikání, naopak výdaje jsou náklady spojené s podnikáním.

Každá OSVČ si může vybrat, zda uplatní skutečné výdaje nebo využije tzv. výdajový paušál. U skutečných výdajů dokládá všechno, tedy všechny účtenky, faktury i smlouvy, přičemž využívá daňovou evidenci nebo účetnictví. Výdajový paušál je tou jednodušší variantou – místo sbírání dokladů se výdaje uplatní paušálně procentem z příjmů podle typu vykonávané činnosti.

Typ činnosti	Paušál (%)
Řemeslné živnosti, zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství	80 %
Živnostenské podnikání	60 %
Jiné příjmy ze samostatné činnosti	40 %
Příjmy z nájmu	30 %

Každý poplatník (včetně OSVČ) má nárok na tzv. slevu na poplatníka – ta v roce 2025 činí 30 840 Kč -, případně další slevy (např. na děti, na manžela/ku, na invaliditu atd.). Díky těmto slevám může být výsledná daň nulová nebo dokonce vznikne daňový přeplatek, který stát vrátí.

Po odevzdání daňového přiznání musí OSVČ ještě podat přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ (sociální pojištění) a přehled pro zdravotní pojišťovnu. Z těchto přehledů se následně vypočítávají nové zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro následující rok.

Kdo nemusí podávat daňové přiznání?

• OSVČ v paušálním režimu
• zaměstnanci bez vedlejších příjmů
• zaměstnanci, kterým vše zpracuje zaměstnavatel
• OSVČ s příjmem do 20 000 Kč ročně

Na zjednodušený výpočet lze využít OSVČ kalkulačku, která podle zadaných příjmů a výdajů spočítá daň, sociální a zdravotní odvody i nárok na vrácení případných přeplatků.

Paušální daň – jaké přináší výhody a kdo do ní může vstoupit

Paušální daň je zjednodušený režim pro OSVČ, který nahrazuje tři platby (daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění) jednou měsíční částkou. Živnostník tak nemusí podávat žádné daňové přiznání ani přehledy na pojišťovny, pouze každý měsíc platí fixní částku příslušnému finančnímu úřadu.

Tuto pomocnou ruku ocení zejména OSVČ s nižšími příjmy a nízkými výdaji, jelikož si díky ní nemusí vést účetnictví a vše mohou řešit jednoduchým trvalým příkazem. I podnikatelé v paušálu by však měli ovládat alespoň základy účetnictví – to nejdůležitější se mohou naučit např. v Miniakademii od iDoklad.

Do tzv. paušálního režimu může vstoupit každý, kdo:

• je osobou samostatně výdělečně činnou
• není plátcem DPH 
• není společníkem
• nepřesáhl rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušálního režimu
• nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti

Oznámení o vstupu do paušálního režimu je nutné podat vždy do desátého dne rozhodného zdaňovacího období (období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu). Pokud chce tedy poplatník vstoupit do paušálního režimu od 1. ledna 2025, musí to oznámit nejpozději do 10. ledna 2025.

Pásmo	Roční příjem do	Měsíční platba
I. pásmo	1 000 000 Kč	8 716 Kč
II. pásmo	1 500 000 Kč	16 745 Kč
III. pásmo	2 000 000 Kč	27 139 Kč

Dobrovolné nemocenské pojištění

Dobrovolné nemocenské pojištění je často opomíjenou, pro mnoho OSVČ však důležitou součástí podnikání. Zatímco zaměstnanci mají nárok na nemocenskou automaticky (a ke všemu ji platí zaměstnavatel ), OSVČ si musí nemocenské pojištění sjednat a hradit ze svého.

Nemocenské pojištění OSVČ je zcela dobrovolné a zajišťuje nárok na dávky v pracovní neschopnosti, konkrétně tedy hradí:

• nemocenskou (od 15. dne nemoci)
• peněžitou pomoc v mateřství (PPM)
• ošetřovné (v některých případech)

Pokud si OSVČ toto pojištění neplatí, nemá nárok na žádné dávky při nemoci. Pokud tedy onemocní nebo utrpí úraz, zůstává zcela bez příjmů. Mnoho OSVČ si tak musí naddělávat hodiny, aby měli dostatečnou finanční rezervu pro případ krize.

Proč se vyplatí sjednat nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění přijde vhod v mnoha případech. Především může nabídnout:

• ochranu před výpadkem příjmů
• nárok na peněžitou pomoc v mateřství
• možnost navýšení vyměřovacího základu
• pouze nízké měsíční náklady

Nemoc nebo úraz může přijít kdykoli – a pro OSVČ to znamená přímý výpadek peněz. Na rozdíl od zaměstnanců nemá OSVČ nárok na žádnou kompenzaci, pokud si nemocenské pojištění nehradí.

Nemocenské pojištění vytváří finanční záchrannou síť na dobu, kdy živnostník nemůže podnikat kvůli zdravotním problémům. Bez nemocenského pojištění nevzniká ani nárok na mateřskou. Aby mohla OSVČ čerpat mateřskou, musí si nemocenské pojištění platit alespoň 270 dní před očekávaným nástupem na mateřskou dovolenou.

Nemocenské dávky se počítají z tzv. denního vyměřovacího základu, který závisí na tom, kolik OSVČ dobrovolně odvádí. Pokud si pojistník mírně připlatí, může být výše dávek o něco vyšší.

Minimální výše pojistného činí v roce 2025 pouhých 216 Kč měsíčně. Pro mnoho OSVČ jde o zanedbatelnou částku ve srovnání s rizikem výpadku příjmu.

Co se vyplatí vědět o nemocenském pojištění?

• pojištění nevzniká automaticky
• OSVČ se musí přihlásit ke správě sociálního zabezpečení
• nárok na nemocenské vzniká od 15. dne nemoci, prvních 14 dnů není hrazeno
• pokud není pojistné hrazeno včas nebo správně, nárok na dávky zaniká
• u OSVČ na vedlejší činnost je výplata nemocenských dávek nižší

Nemocenské připojištění pro OSVČ je tedy pojistka proti nečekaným výpadkům příjmu. I když je zcela dobrovolné, jeho význam je zásadní – zvlášť v případě delší nemoci, úrazu nebo plánovaného rodičovství.

Dobrovolné důchodové pojištění

Kdo si neplatí důchodové pojištění, tomu se doba práce nezapočítá do důchodu. A pokud má člověk takových let moc, hrozí mu, že na důchod vůbec nedosáhne. Pro tyto případy stát umožňuje, aby si lidé, kteří nejsou povinně pojištění (například OSVČ s nízkým ziskem nebo studenti), platili tzv. dobrovolné důchodové pojištění.

Kdo si může platit dobrovolné důchodové pojištění?

• OSVČ s vedlejší činností, kterým zisk nestačí na povinné odvody
• lidé, kteří momentálně nepracují, a chtějí, aby se jim čas bez práce počítal do důchodu
• studenti, osoby na rodičovské nebo ti, kdo se rozhodli pro dřívější odchod z práce
• každý, kdo chce mít dostatečný počet let pojištění pro nárok na důchod

V roce 2025 je činí minimální měsíční částka pro dobrovolné důchodové pojištění 2 847 Kč. Tato částka se však může libovolně navýšit, pokud si někdo chce zajistit vyšší důchod.

Co se vyplatí vědět o důchodovém pojištění?

• člověk se musí přihlásit dobrovolně na správě sociálního zabezpečení (ČSSZ)
• pojištění nelze platit zpětně
• platby se provádějí měsíčně nebo čtvrtletně

Jak funguje dobrovolné důchodové pojištění si lze ukázat na příkladu z praxe: OSVČ má nízký příjem a odvádí jen nutné minimum na sociálním pojištění. Za 25 let podnikání by získal jen 15 let důchodového pojištění, potřebuje jich však 35 – rozhodne se tedy dobrovolně připlatit dalších 20 let, aby na důchod dosáhl.

Dobrovolné důchodové pojištění je tak jakási forma pojistky do budoucna pro všechny, kdo si chtějí být jistí, že nebudou v důchodu bez příjmu, i když dnes například neplatí žádné odvody.

Pojištění odpovědnosti podnikatele – cena, kdo ho nabízí

Pojištění odpovědnosti OSVČ patří k těm typům pojištění, které sice nejsou ze zákona povinné, v praxi však mohou podnikateli zachránit firmu, reputaci i peníze. Stačí malá nehoda, způsobení škody klientovi nebo třetí osobě a podnikatel může čelit vysokým náhradám škod – právě od toho tu je pojištění odpovědnosti podnikatelů.

Co konkrétně toto pojištění chrání? Stručně řečeno chrání podnikatele před finančními dopady, pokud během výkonu podnikání způsobí někomu jinému škodu – ať už na zdraví, majetku, nebo i finanční škodu bez přímé újmy (např. u účetních, poradců, programátorů).

Pojištění se dále rozlišuje na dva základní typy:

• provozní odpovědnost – škody vzniklé při běžném provozu firmy
• profesní odpovědnost – škody způsobené chybou v poskytované službě nebo poradenství

Cena pojištění odpovědnosti podnikatele se liší dle oboru podnikání, velikosti firmy, obratu a pojistného limitu. Orientačně se však cena pohybuje od cca 1 200 Kč ročně pro běžné živnostníky a okolo 2 000 až 4 000 Kč ročně pro provozovny – firmy s větším obratem mohou mnohdy zaplatit i desítky tisíc korun ročně.

Kde si lze toto pojištění sjednat? Mezi nejznámější pojišťovny patří např.:

• Allianz
• ČSOB Pojišťovna
• Direct pojišťovna
• Generali Česká pojišťovna
• Kooperativa
• Slavia pojišťovna
• UNIQA

Pojištění lze uzavřít jak osobně na některé z poboček nebo přes finančního poradce, tak i v mnoha případech online z pohodlí domova. Mnoho pojišťoven navíc nabízí slevu za online sjednání.

Proč se vyplatí mít pojištění odpovědnosti?

Pojištění odpovědnosti chrání podnikatele před vysokými náhradami škod, mimo to kryje i škody na zdraví a majetku či finanční újmy. Mnoho firem dnes navíc vyžaduje, aby jejich dodavatelé měli pojištění uzavřené. V mnoha případech si lze navíc připojistit další specifická rizika nad rámec základního balíčku.