Jak vypočítat čistou mzdu – vzorec, kalkulačka 

Výpočet čisté mzdy může znít složitě, při pochopení základních pravidel jej však zvládne každý – ať už jde o práci na hlavní poměr, DPP nebo zkrácený úvazek. Jak funguje rozdíl brutto netto? Jak spočítat čistou mzdu na hodinu a co ovlivňuje její konečnou výši?

Většina pracovních nabídek uvádí mzdu v hrubé výši. Skutečný výdělek ovšem nikdy nedorazí na účet v hrubé mzdě, nýbrž v čisté mzdě. Rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou může činit až tisíce korun měsíčně a ovlivňuje ho hned několik faktorů – daně, pojištění, slevy nebo případné srážky ze mzdy.

Jiná pravidla a podmínky platí pro zkrácený úvazek či dohodu o provedení práce (DPP). I zde však může být rozdíl mezi hrubou a čistou mzdou velký. Zorientovat se v počítání mzdy je tak zásadní nejen při podpisu pracovní smlouvy, nýbrž i při plánování osobního rozpočtu nebo změně zaměstnání.

Jaký je rozdíl mezi brutto a netto mzdou?

Pojem brutto označuje hrubou mzdu – tedy částku, která je uvedena v pracovní smlouvě. Je to celková odměna za práci, ještě před odečtením všech povinných odvodů.

Naopak netto představuje čistou mzdu – tedy to, co zaměstnanec skutečně obdrží na svůj účet po odečtení daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojištění a případných dalších srážek.

Rozdíl mezi brutto a netto mzdou může být opravdu velký, zejména v případě, že nastávají další komplikace jako exekuce, více pracovních poměrů, nebo práce na zkrácený úvazek.

Jak vypočítat čistou mzdu – krok za krokem

Vše začíná u částky, která je uvedena v pracovní smlouvě – tzv. hrubé mzdy. Jde o odměnu za práci bez jakýchkoliv odečtů, např. 35 000 Kč brutto. Z hrubé mzdy se pak vypočítají povinné odvody zaměstnance.

Aktuálně povinné odvody zaměstnance činí:

• 6,5 % z hrubé mzdy na sociální pojištění
• 4,5 % z hrubé mzdy na zdravotní pojištění

Celkem tedy 11 % ze mzdy odvádí zaměstnanec. Dalších 33,8 % platí zaměstnavatel.

V případě hrubé mzdy 35 000 Kč půjde o náklady v celkové výši 3 850 Kč (2 275 Kč za sociální pojištění a 1 575 Kč za zdravotní pojištění). Jak k tomuto výsledku dojít? Stačí vědět, jak na výpočet procent:

• 35 000 × 0,065 = 2 275 Kč
• 35 000 × 0,045 = 1 575 Kč
• zjednodušeně 35 000 × 0,11 = 3 850 Kč

Celkem tedy 3 850 Kč.

Vzorec pro výpočet daně z příjmů

Základním krokem je stanovení základu daně. Ten se většinou rovná hrubé mzdě, případně upravené o některé další příjmy nebo srážky. Daň z příjmů činí 15 % ze superhrubé mzdy (hrubá mzda navýšená o 33,8 % sociálního a zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem). V případě vyšší mzdy nad 1 582 812 Kč měsíčně platí sazba daně 23 %.

Jak je to se slevou na dani a daňovým zvýhodněním? Stát umožňuje uplatnit několik slev, které výslednou daň snižují. Kromě základní slevy na poplatníka lze využít také slevu na dítě, studenta nebo invaliditu. Daňové zvýhodnění na děti může vést dokonce k tomu, že zaměstnanci vznikne nárok na daňový bonus.

Sleva na poplatníka (aktuálně 2 570 Kč měsíčně) se od daně odečítá stejně jako případné další slevy. Vzorec pro výpočet daně z příjmů vypadá tedy takto:

(Hrubá mzda × 0,15) − Sleva na dani = výsledná daň z příjmů.

Srážky ze mzdy

Srážky ze mzdy jsou často opomíjenou, přesto velmi důležitou součástí výpočtu čisté mzdy. Nejde o běžné odvody na daně a pojištění, nýbrž o dodatečné částky, které se strhávají až po zdanění mzdy.

Tyto srážky mohou výrazně ovlivnit, kolik peněz skutečně dorazí na účet – v některých případech i více než polovinu čisté mzdy. Výše srážky se určuje podle životního minima a výše mzdy, přičemž existují tzv. nezabavitelné částky.

Co patří mezi srážky ze mzdy?

• exekuce
• insolvence
• výživné na dítě
• dobrovolné srážky

Nejčastějším důvodem srážek je nařízená exekuce. Dlužníkovi se z výplaty automaticky strhává část mzdy, kterou exekutor převádí věřiteli. Přednostní pohledávky (např. výživné, daně, pojistné) mají přednost a mohou být sráženy ve vyšším rozsahu. Nepřednostní pohledávky (např. spotřebitelské úvěry, pokuty) se srážejí až po uspokojení těch přednostních.

Pokud je zaměstnanec v osobním bankrotu, uplatňují se u něj obdobná pravidla jako u exekucí. Část mzdy zůstává jako nezabavitelná částka, zbytek jde na splácení dluhů. Srážky na výživné jsou vždy přednostní a mají vyšší prioritu než ostatní dluhy. Pokud je částka stanovena soudem, zaměstnavatel ji musí z čisté mzdy strhnout a odeslat oprávněné osobě.

Zaměstnanec může písemně souhlasit také s dalšími srážkami – např. příspěvkem na odbory, stravenky, podnikové půjčky nebo spoření.

Výpočet srážky ze mzdy

Základem pro výpočet srážek není hrubá mzda, nýbrž čistá mzda po zdanění. Každý zaměstnanec má nárok na část mzdy, která mu nemůže být stržena. Tato nezabavitelná částka se skládá z:

• 2/3 životního minima jednotlivce (v roce 2025 cca 4 860 Kč)
• nákladů na bydlení (cca 10 000 Kč měsíčně, liší se dle místa)
• navýšení o 25 % za každou vyživovanou osobu (např. dítě)

Například zaměstnanec s jedním dítětem může mít nezabavitelnou částku kolem 18 000 Kč. Zbytek mzdy je zabavitelný – opět však jen podle stanovených pravidel.

Z částky nad nezabavitelnou hranicí se pak stanoví tři třetiny. První třetina jde věřiteli nepřednostních pohledávek, druhá věřiteli přednostních pohledávek a třetí třetina zůstává zaměstnanci, ovšem pouze při nepřednostních pohledávkách (jinak se taktéž srazí).

Příklad: Čistá mzda činí 30 000 Kč, nezabavitelná částka 18 000 Kč, zabavitelný zbytek 12 000 Kč. Poslední částka (12 000 Kč) se rozdělí na tři třetiny (12 000 / 3 = 4 000 Kč), které se následně rozdělí mezi věřitele a zaměstnance. Věřiteli většinou odejdou jedna nebo dvě třetiny.

Srážky mohou snížit čistou mzdu až na úroveň nezabavitelného minima. I při vysoké brutto mzdě tak může být skutečný zůstatek na účtu velmi nízký. Právě z tohoto důvodu je výhodné přesně znát, jak vypočítat čistou mzdu, a sledovat výpočet procent při více exekucích.

Každý zaměstnanec má právo znát výši srážek – žádost je možné podat u účetní nebo exekutora. Při více exekucích se pořadí řídí datem doručení – první má přednost. Exekuce se nevztahuje na dohodu o provedení práce (DPP) do 10 000 Kč, pokud jde o nezabavitelný příjem – to ovšem platí jen výjimečně, jelikož exekutor může srážky nařídit i z DPP.

Výpočet čisté mzdy DPP

Dohoda o provedení práce (DPP) je oblíbenou formou pracovního vztahu zejména pro brigády, krátkodobé výpomoci nebo přivýdělky. Oproti klasickému pracovnímu poměru má DPP specifické výhody, stejně tak i rozdílná pravidla pro zdanění a odvody.

• maximálně 300 hodin ročně pro jednoho zaměstnavatele
• hrubá mzda do 10 000 Kč měsíčně je osvobozena od sociálního i zdravotního pojištění
• nad 10 000 Kč měsíčně platí odvody stejně jako u běžného pracovního poměru

Jak probíhá výpočet čisté mzdy z DPP? Záleží především na výši hrubé mzdy a na tom, zda zaměstnanec podepsal tzv. růžový papír, tedy Prohlášení poplatníka k dani.

Pokud má zaměstnanec hrubou mzdu do 10 000 Kč a podepsal Prohlášení, uplatní se základní sleva na poplatníka, která pokryje daň, a nevzniká mu povinnost platit pojištění. Výsledná čistá mzda je tak ve stejné výši jako celá hrubá mzda.

Pokud má zaměstnanec hrubou mzdu do 10 000 Kč, jenže nepodepsal Prohlášení, uplatní se 15% srážková daň, bez možnosti slevy na poplatníka, která se strhne z hrubé mzdy. Do 10 000 Kč je však stále osvobozen od odvodů na pojištění. Srážková daň je konečná a nelze ji zahrnout do ročního zúčtování.

Pokud má zaměstnanec hrubou mzdu nad 10 000 Kč, automaticky mu vzniká povinnost odvádět 6,5 % na sociální pojištění, 4,5 % na zdravotní pojištění a 15% zálohovou daň z příjmů. Pokud však podepíše Prohlášení, může uplatit slevu na dani.

Příklad:
Hrubá mzda DPP = 12 000 Kč
Sociální pojištění: 12 000 × 0,065 = 780 Kč
Zdravotní pojištění: 12 000 × 0,045 = 540 Kč
Daň z příjmu: 1 800 Kč
Sleva na poplatníka: −2 570 Kč → daň = 0 Kč

Čistá mzda = 12 000 − 780 − 540 = 10 680 Kč

Výpočet čisté mzdy na hodinu

Zjištění, kolik peněz skutečně zůstane za každou odpracovanou hodinu, je zásadní nejen pro porovnání různých pracovních nabídek, nýbrž i pro osobní finanční plánování. Výpočet čisté mzdy na hodinu umožňuje získat přesný přehled o reálné odměně za práci po odečtení všech zákonných odvodů a daní.

Proč je čistá hodinová mzda důležitá?

Hrubá mzda na hodinu sice ukazuje, kolik zaměstnanec vydělá „na papíře“, do rozpočtu však putuje až mzda čistá. Rozdíl může být zásadní, zvláště pokud se zohlední i další aspekty, jako jsou srážky ze mzdy, exekuce, práce na zkrácený úvazek nebo dohody typu DPP. Kromě toho je užitečné vědět, zda výdělek překračuje minimální hodinovou mzdu, která se v ČR každoročně upravuje.

Jak vypočítat čistou mzdu na hodinu?

Výpočet se skládá ze tří hlavních kroků: Nejprve je potřeba zjistit čistou měsíční mzdu, poté počet odpracovaných hodin za měsíc a následně tyto dvě hodnoty vydělit. Lépe řečeno, čistou mzdu vydělit počtem odpracovaných hodin – tím vznikne čistá hodinová mzda.

Příklad:
Hrubá mzda: 35 000 Kč
Čistá mzda po všech odvodech: 28 260 Kč
Odpracováno hodin za měsíc: 168

Výpočet čisté mzdy na hodinu:
28 260 ÷ 168 = 168,21 Kč/hod

Pokud si člověk neví s výpočtem rady, může vyzkoušet některou z online kalkulaček. Online kalkulačku čisté mzdy pro HPP i DPP a DPČ nabízí například portál Peníze.cz.

Výpočet čisté mzdy na hodinu u DPP

Stejně jako u klasického pracovního poměru, i u DPP lze vypočítat čistou hodinovou mzdu. Pokud například hrubá mzda činí 9 000 Kč za 40 odpracovaných hodin, hrubá mzda za hodinu činí 225 Kč. Pokud tento příjem není zdaněn, čistá mzda činí 225 Kč/hod.

Jak vypočítat čistou hodinovou mzdu? Jednoduše – stačí vydělit hrubou mzdu počtem odpracovaných hodin. V tomto případě 9 000 ÷ 40 = 225.

Výpočet čisté mzdy na hodinu je důležitý pro srovnání DPP s jinými typy výdělků, např. při práci na zkrácený úvazek nebo na IČO. Mnohdy si tak totiž může člověk spočítat, který typ smlouvy se mu vyplatí více.

Stejně tak je dobré použít jej v kontextu minimální hodinové mzdy, kterou stanovuje zákon – mnoho brigádníků totiž pracuje za méně než by ze zákona měli.

Minimální hodinová mzda

Oproti průměrné mzdě existuje v zákoníku práce tzv. minimální mzda, která představuje zákonné minimum, které musí být za práci vyplaceno. V roce 2025 činí minimální hodinová mzda při plném úvazku (40 hod/týden) 124,40 Kč/hod, minimální měsíční mzda tedy 20 800 Kč/měsíc.

Minimální mzdu stanovuje zákon – to znamená, že nikdo nemůže mít čistou hodinovou mzdu pod touto hranicí, pokud má uzavřený pracovní poměr. Tuto hranici je potřeba dodržet i při práci na zkrácený úvazek, a to poměrově – tedy i při 0,5 úvazku by měla hodinová mzda odpovídat zákonem stanovené minimální sazbě.

Průměrná mzda

Průměrná mzda je aritmetický průměr mezd všech zaměstnanců v národním hospodářství za určité období (většinou čtvrtletí). Do výpočtu se zahrnují jak mzdy pracovníků na plný či částečný úvazek, tak i mzdy pracovníků na dohodu o provedení práce a dalších typů pracovního poměru.

Výsledek tohoto průměru ovšem neznamená, že většina lidí tuto mzdu skutečně pobírá. Průměrnou mzdu totiž ovlivňují extrémy – tedy i velmi vysoké platy vrcholových manažerů nebo IT specialistů, které výsledek výrazně zvyšují.

Typ mzdy	Hrubá mzda	Čistá mzda	Hodinová čistá mzda
Minimální mzda	20 800 Kč	17 837 Kč	111,48 Kč
Průměrná mzda ČR	46 557 Kč	36 735 Kč	229,59 Kč
Průměrná mzda Praha	55 000 Kč	42 940 Kč	268,37 Kč

Průměrná mzda Praha

Hlavní město Praha tradičně vykazuje nejvyšší průměrné mzdy v rámci celé České republiky. Důvodem je soustředění státních institucí, sídel mezinárodních firem i obecně vyšší životní náklady. Vyšší mzda však zároveň znamená vyšší základ pro výpočet procent odvodů, a tedy i vyšší daňovou zátěž.

Aktuálně se průměrná mzda Praha pohybuje okolo 59 870 Kč hrubého měsíčně (údaje každoročně aktualizuje Český statistický úřad).

Příklad čisté mzdy v Praze:
Hrubá mzda: 55 000 Kč
Čistá mzda: 42 940 Kč

Pokud zaměstnanec odpracuje 168 hodin měsíčně, pak:
Čistá hodinová mzda = 42 940 Kč ÷ 168 hodin = cca 255,59 Kč/hod

Průměrná vs. mediánová mzda

Mnoho lidí si plete průměrnou mzdu s mediánovou mzdou. Medián ukazuje mzdu, kterou pobírá přesně polovina zaměstnanců, tedy méně zkreslené extrémy.

• Průměrná mzda ČR: 46 557 Kč
• Mediánová mzda ČR: 40 482 Kč

Z tohoto mediánu je patrné, že většina lidí pobírá méně než průměrnou mzdu.